Morava v době ledové: prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání
Gespeichert in:
| Beteilige Person: | |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Tschechisch |
| Veröffentlicht: |
Brno
Masarykova Univ.
2014
|
| Ausgabe: | Vyd. 1. |
| Schlagwörter: | |
| Links: | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=027371305&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=027371305&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| Beschreibung: | Zsfassung in engl. Sprache u.d.T.: Moravia in the Ice Age: the last glacial period and methods of its research |
| Umfang: | 228 S. zahlr. Ill., graph. Darst., Kt. |
| ISBN: | 9788021063648 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV041927935 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20140730 | ||
| 007 | t| | ||
| 008 | 140623s2014 xx abd| |||| 00||| cze d | ||
| 020 | |a 9788021063648 |9 978-80-210-6364-8 | ||
| 035 | |a (OCoLC)884464727 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV041927935 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rakwb | ||
| 041 | 0 | |a cze | |
| 049 | |a DE-12 | ||
| 084 | |a 7,41 |2 ssgn | ||
| 100 | 1 | |a Musil, Rudolf |d 1926-2022 |e Verfasser |0 (DE-588)1053693907 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Morava v době ledové |b prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání |c Rudolf Musil |
| 250 | |a Vyd. 1. | ||
| 264 | 1 | |a Brno |b Masarykova Univ. |c 2014 | |
| 300 | |a 228 S. |b zahlr. Ill., graph. Darst., Kt. | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 500 | |a Zsfassung in engl. Sprache u.d.T.: Moravia in the Ice Age: the last glacial period and methods of its research | ||
| 650 | 0 | 7 | |a Eiszeit |0 (DE-588)4014129-9 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 651 | 7 | |a Mähren |0 (DE-588)4074432-2 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 689 | 0 | 0 | |a Mähren |0 (DE-588)4074432-2 |D g |
| 689 | 0 | 1 | |a Eiszeit |0 (DE-588)4014129-9 |D s |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB Muenchen 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=027371305&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB Muenchen 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=027371305&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 942 | 1 | 1 | |c 509 |e 22/bsb |f 09012 |g 4371 |
| 943 | 1 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-027371305 | |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1819375839940182016 |
|---|---|
| adam_text | Obsah
1.
Uvod
із
1.1
Morava v čase
13
1.2
Současné pracovní metody
14
1.3
Sedimentární záznam
14
1.4
Výjimečné postavení Moravy
15
1.5
Vertikální a horizontální zonace
15
1.6
Podnebí Moravy
16
2.
vývoj klimatu a krajiny.
Časové zařazování nálezů a jejich prostředí i
7
2.1
Stratigrafie
17
2.2
Historie stratigrafického členění kvartéru (čtvrtohor)
17
2.3
Současné členění kvartéru
18
2.4
Konvenční měření času izotopem uhlíku (14C)
20
2.5
Kalibrace časových údajů
21
2.6
Další metody ke zjištění absolutního stáří
21
2.7
Stabilní izotopy prvků a jejich význam pro poznání prostředí
22
2.8
Stratigrafie
na základě remanentního zemského magnetismu (magnetostratigrafie)
23
2.9
Molekulární hodiny
23
2.10
Co je to biostratigrafíe
24
2.11
Co vše lze zjistit ze zubů savců
25
2.12
Morfologické
změny evoluční, nebo ekologické?
25
2.13
Etologická rekonstrukce na základě izotopů
26
2.14
Správnost interpretací izotopových údajů
26
2.15
Určování věku zvířete
27
2.16
Nejen obratlovci jsou schopni dodat
environmentálni
informace z minulosti
27
2.17
Prostředí
29
2.18
Přístupy
к
analýze prostředí
31
2.19
Období největšího chladna
31
2.20
Glaciální refugia Moravy
32
2.21
Klimatické oscilace a genetika
32
2.22
Stručná charakteristika dnešních biomů
32
2.23
Rostlinný pokryv posledního glaciálu
33
2.24
Průběh klimatických změn v posledním glaciálu
33
2.25
Záznam dřívějšího podnebí ve stalagmitech
35
2.26
Nové metody zjišťování sezónní migrace zvířat
36
2.27
Dendrochronologie a dendroklimatologie
36
2.28
Sopečná činnost
36
Morava v době ledové
3.
VÝJIMEČNOST KRASOVÝCH ÚZEMÍ
37
3.1
Krasová území
37
3.2
Paleontologické výzkumy v Moravském krasu
38
3.3
Druhy
j
eskyní z hlediska nahromadění kostí
3
g
3.4
První muzeum Moravského krasu
39
4.
Metody studia a jejich výsledky
43
4.1
Faunistická společenstva
43
4.2
Fosilní nálezy
43
4.3
Tafonomie aneb Co můžeme zjistit z nahromaděných kostí
44
4.4
Fyzická a chemická destrukce kostí
44
4.5
Historický pohled na dřívější způsob práce v jeskyních
45
4.6
Těžko si lze představit tehdejší výzkum
46
4.7
Základní znaky savců
47
4.8
Mozek savců, jeho funkce a encefalizační kvocient
47
4.9
Počítačová tomografie
47
4.10
Poznání jednotlivých druhů obratlovců na základě jejich kostí
49
4.11
Potvrzení správnosti této nové teorie
49
4.12
Praktické určování kostí fosilních zvířat
49
4.13
Ekologické kategorie
51
4.14
Environmentálni
požadavky savců
51
4.15
Nejstarší zprávy o nálezech kostí v Moravském krasu
53
4.16
První odborné paleontologické publikace z Moravského krasu
53
4.17
První metody určování stáří nacházených kostí
54
4.18
Aktuopaleontologická studia
54
4.19
Dnešní pracovní metody
paleontologických
výzkumů
55
4.20
První učebnice pracovních metod výzkumu jeskyní
55
4.21
Migrace společenstev vyvolané velkými změnami prostředí
57
4.22
Denní a sezónní migrace zvířat
58
4.23
Hlavní migrační a transportní cesty
58
4.24
Odpověď zvířat na teplotní změny
60
5.
Poznatky o pleistocenních zvířatech
61
5.1
Šelmy
(Carnivora)
61
5.1.1
Nejznámější zvířata krasových oblastí
-
medvědi
62
5.1.1.1
Linie speleoidních medvědu
66
5.1.1.2
Skupina jeskynních medvědů
67
5.1.2
Velké šelmy byly běžnými zvířaty Moravy
83
5.1.3
Krajinou se pohybovaly smečky hyen
90
5.1.4
Vlci a lišky
98
5.2
Hlodavci (Rodentia) a zajícovci (Lagomorpha)
99
5.3
Chobotnatci (Proboscidea) a jejich vývoj
100
5.3.1
Vývoj mamutů v Eurasii
101
5.3.2
Některé historické zprávy o nálezech mamutů
104
5.3.3
Vliv rostlinné potravy na stavbu končetin slonů
105
5.3.4
Etologie mamutů
106
Obsah
5.3.5
Izotopová analýza srsti mamuta
106
5.3.6
Nahromadění kostí mamutů na Sibiři
106
5.3.7
Zachovaná těla v permafrostu
108
5.3.8
Vzhled mamutů
109
5.3.9
Potravní nároky mamutů a dostupnost potravy
112
5.3.10
Rození mláďat
116
5.3.11
Nejjižnější evropské nálezy mamutů srstnatých
117
5.3.12
Pohyb a migrace mamutů
117
5.3.13
Pokusy o vytvoření nového mamuta
121
5.4
Lichokopytníci (Perissodactyla)
121
5.4.1
Koňovití (Equidae)
122
5.4.1.1
Evoluční trendy koní evropského kvartéru
122
5.4.1.2
Problematika determinace druhových a poddruhových názvů
125
5.4.1.3
V permafrostu zachovaná těla
126
5.4.2
Nosorožcovití (Rhinocerotidae)
126
5.4.2.1
Nosorožec lesní (Stephanorhinus kirchbergensis)
127
5.4.2.2
Rod Coelodonta
127
5.5
Sudokopytníci (Artiodactyla)
132
5.5.1
Hroch
obojživelný
(Hippopotamus amphibius)
132
5.5.2
Jeleni a srnci (Cervus elaphus a Capreolus capreolus)
134
5.5.3
Jelen obrovský (Megaloceros giganteus)
134
5.5.4
Los evropský
(Alces alces)
135
5.5.5
Sob polární (Rangifer
tarandus)
135
5.5.6
Pižmoň severní (Ovibos moschatus)
136
5.5.7
Sajga tatarská
(Saiga tatarica)
137
5.5.8
Bizon
(Bison
priscus)
137
5.5.9
Pratur (Bosprimigenius)
137
6.
Blíží se konec posledního glaciálu I4i
6.1
Lovná zvěř paleolitických lidí na konci posledního glaciálu
141
6.2
Globální vymírání ke konci posledního glaciálu
142
6.3
Jsou možná i jiná vysvětlení vymírání?
143
6.4
Model vymírání
-
mamut
143
6.5
Charakteristika posledního glaciálu
144
7.
Morava před
26 000
lety
145
7.1
Vzhled a prostředí jižní a střední Moravy
145
7.2
Faunistické společenstvo
146
8.
Úplná změna prostředí, rostlinstva a zvířat
15
i
8.1
Vznik současného ekosystému
151
8.2
Změna druhového složení na konci posledního glaciálu a na začátku holocénu
153
8.3
Poslední nálezy glaciálních a první nálezy holocenních druhů
154
8.4
Rekonstrukce prostředí začátku holocénu
156
8.5
Modelový příklad multidiscipUnárního studia neolitu
158
10
Morava v době ledové
9.
DOMESTIKACE
-
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ AKT V HISTORII LIDSTVA
159
9.1
Stručně o domestikaci
159
9.2
První domestikovaná zvířata v Evropě
160
9.3
Domestikace vlků v magdalénienu
160
9.4
Jsou ještě starší nálezy domestikovaných vlků?
162
9.5
Holocenní domestikace ostatních zvířat
162
10.
VÝJIMEČNÉ MORAVSKÉ PLEISTOCENNI LOKALITY
167
10.1
Mokrá
-
Západní lom
167
10.2
Lom Malá dohoda (Holštejn)
169
10.3
Stránská skála
-
lokalita plná překvapení
170
10.3.1
Začátek výzkumů na Stránské skále
171
10.3.2
Stránská skála
-
profil
172
10.3.3
Vrstva
13 -
svědek existence
Homo erectus
177
10.4
Červený kopec
177
10.5
Tučín
u
Přerova
178
10.6
Předmostí
179
10.7
Dolní Věstonice-Pavlov
180
10.8
Sloupská jeskyně
181
10.9
Jeskyně Kůlna
184
10.10
Jeskyně Výpustek
186
10.11
Jeskyně Jáchymka
187
10.12
Jeskyně Švédův stů
187
10.13
Jeskyně Pod Hradem
190
10.14
Jeskyně Balcarova skála
191
10.15
Holubice
192
10.16
Jeskyně Za Hájovnou
192
10.17
Jeskyně Mladečské
192
10.18
Punkevní jeskyně
-
Masarykův dóm
196
10.19
Výjimečné pleistocenni nálezy na Moravě
196
11.
Shrnutí
197
11.1
Přehled základních znalostí
197
11.2
Krajina Moravy z konce posledního glaciálu a nastupujícího holocénu
200
11.3
Poslední glaciál
-
stručný přehled
202
Literatura
205
Rejstříky
217
Rejstřík lokalit
217
Rejstřík českých názvů rostlin a zvířat
219
SUMMARY (Moravia in the Ice Ages. The last glacial period and methods of its research)
223
O knize
227
Moravia in the Ice Ages
The last glacial period and methods of its research
(Summary)
Specific position of Moravia
within Central Europe
Moravia occupies a specific position in the eastern part of
Central Europe, despite the fact that it covers a relatively
small area (ca
27,000
km2). It was this location, opening
towards the
Danubian
Basin lowlands in the south and to
the Polish lowlands in the north, that made Moravia the only
possible route for the migration of plants and animals, as
well as humans. Watercourses flow from Moravia to Poland
in the north, and into the Danube in the south; mountain
ranges that once obstructed any movement between the
north and the south stretch to the east and the west. The
country s varied relief proved highly suitable for the
origination of local environmental changes, for
refugia
that
played the most important part in cold periods.
This fact led to the establishment of a large number of
Palaeolithic settlements on Moravian territory. In addition,
the area contains two extensive
karsts
with numerous caves
(ca
2,000),
in which sediments and fossil fauna have been
preserved. This analysis can thus lean on both the animals
hunted at Palaeolithic locations and the fauna found in the
caves. The long history of research in individual disciplines
in Moravia goes back to past centuries, and researchers have
at their disposal a large body of data from a variety of
branches.
For this reason, Moravian territory is suitable for the
study of the Quaternary. Moravia is located in the periglacial
area, the northern section of which was covered in ice of
continental glaciers several times. Furthermore, it features
mighty loess layers with fossil pedocomplexes going back as
far as the Lower Pleistocene, well-developed accumulation
fluvial terraces, abundant finds of fauna, flora, the remains
of the Neanderthals and anatomically modem humans, as
well as an exceptionally large number of Palaeolithic
locations. It is therefore not surprising that the territory boasts
a remarkable tradition of field research. If one believes that
the development of every science depends directly on the
amount of information inherited from past generations, the
starting point in this case is very good indeed.
Comprehensive employment
of Quaternary disciplines
The author has explored various Quaternary issues for over
sixty years. The basic information material in this book is
derived from the knowledge of all major collections in most
European countries, familiarity with the most important
European locations, their collections and contacts with
leading experts, all of this supplemented by extensive field
research and participation in research in this country and
abroad. This was also contributed to by the interdisciplinary
character of the author s university studies finished with
state exams in geological sciences (mineralogy, petrology,
geology, palaeontology), biological sciences (botany,
zoology) and geographical sciences (geomorphology,
history of science). University studies formed a base for all
his work and enabled the author to deal with problems not
only from the perspective of a single scientific discipline.
Although there exists a large body of information from
different Quaternary disciplines, it has never been
comprehensively assessed. This book is thus the first to
gather all main data from natural sciences, evaluating it and
pointing out a prospective direction of further research. The
data comes from published articles and the author s research
and publications. It should be noted here that the published
information concerning animals sometimes varied
considerably, and sometimes was completely different. In
these cases the author chose to adhere to information that
best reflected his experience.
The book is divided into eleven chapters the contents of
which make a sequence. The first chapters apply
information from various European sites on the locations
studied in Moravia. The following part is devoted to
domestic aspects and employs conclusions drawn on the
basis of the author s field work in this country and outside
its borders. As it introduces a comprehensive view on the
studied period, the book presents a wealth of new
information.
At the beginning of the book the author compares
differences between the past and present field and
kameralistic research which appear broad. He points out the
growing discrepancy between the manner of today s
scientific research and university studies, and the
monodisciplinary approach of scientific institutes.
Paleontological work centres on morphospecies based
on morphometric changes, in this case of animal postcranial
skeletons and skulls. However, these changes do not have
to be of genetic origin; they might have ecological causes.
The author analyzes the issue and states under which
circumstances it is possible to distinguish between the two,
drawing on his publications regarding the evolution of
caballoid horses, as well as results of excavations in the
Pod
Hradem
cave, especially the finds of cave bears.
Among other things, this location was the first in Europe
where the exact length of the period spent by bears in caves
after their birth, before their first venture out, was
determined.
Today, research does not only involve the classification
of paleozoological and paleobotanical material, quantitative
224
Moravia in the Ice Ages. The last glacial period and methods of its research
classification of individual species and biostratigraphic
conclusions. The processing of finds has reached a new
level in which a major part is played by other disciplines of
natural science. Ecomorphological, biogeochemical,
genetic and isotope analyses are now frequently employed
in a large number of other, previously unfeasible
interpretations. The author analyzes their pros and cons.
Throughout the Quaternary, life conditions were never
stable for long. From the perspective of individual
zoological species this means that selection was not
possible under the same conditions for longer periods. How
did this affect their evolution? What was the impact on
different groups of animals? Distribution areas of particular
genuses and species and the number of animals were never
stable for long, either. In every period there existed, within
the area of occurrence of certain species, places where life
conditions were optimum that can be viewed as the centres
of the species distribution. Apart from these, there existed
peripheral areas in which the death rate was higher than the
birth rate. In these fringe areas the distribution of species
was chronologically
discontinuai.
The speed of the
evolution of particular groups of animals varied, and what
is interesting, it was not usually related to climatic changes.
An important chapter is thus the analysis of the
environment, of the course of climatic changes in the last
glacial period and changes related to them in fauna and flora
groups. The environment and its changes result from an
interaction of a wide range of different factors. A single
discipline can by no means explain the complex nature of
an environment. Analysis of an environment consists of two
basic parts that are interconnected: physical (abiotic) factors
comprising all nonliving components, and biological
(biotic) factors. Analysis of an environment must be based
on, in particular, the analysis of physical factors, i.e. the
landscape relief, existing watercourses, rate of precipitation
and snowfall and their proportion in the course of the year,
on accumulation and denudation processes and
temperatures, from both global and local points of view.
Analysis of a physical environment is followed by the
analysis of a biotic environment, i.e. the plant coverage and
the groups of animals dependent on it, and by the suitability
of the area for the existence of particular species (rate of
biodiversity), both in terms of a permanent habitat
connected with the birth of the young and a temporary one,
all this in connection with the action radius of possible
migrations of particular species in dependence on their
ecological valence.
Migration
The book discusses in detail various approaches to analyses
of the environment, the course of climatic changes in the
last glacial period and their impact on the flora and fauna.
This was associated with seasonal migrations, as well as
with those triggered by major climatic changes. The author
does not only describe these changes but also analyzes the
processes involved, including the existing genetic studies.
Contrary to previous assumptions, it has transpired that the
movement of societies as single units brought about by
major climatic changes in the meridional and parallel
directions did not occur. Although faunistic societies
migrated to other areas in glacial and
interglacial
periods,
it was never as single units. A certain part of older species
would always remain in their original areas. The Pleistocene
is thus marked by the fact that many of today s allopatric
species then lived together. Such mixed societies are termed
disharmonie.
With major climatic changes, different species
migrated in different periods, in different directions and at
different speed. The latest research has shown that if
climatic oscillation occurred in short periods of time there
were no changes; for example, the flora and fauna were still
cryophilic while the climate was already distinctly warm.
Before the species had time to accommodate to the changes,
climatic conditions changed again. Migration of species in
the meridional direction, i.e. from the east to the west was,
in geographical terms, much more important than that in the
opposite direction, from the west to the east.
Karst
areas
An individual chapter is dedicated to
karst
areas that differ
substantially from the other landscape types through
numerous aspects. Their uniqueness does not lie exclusively
in their scope but, rather, in the preservation of a large
amount of information from previous periods. No other
landscape type embraces such a variety of information of
different kinds and age (fauna before the Baden
transgression until the present). Its interpretations allow us
to learn more about the environment and everything
connected with it, deep into the past.
Pleistocene fauna
The most extensive chapter is devoted to information about
the Pleistocene fauna. All the species that have been found
are described in detail, including their evolution from the
beginning of the Pleistocene. The author emphasizes the
close connection between the plant kingdom, fauna, and
human history. All European species of bears, of both
evolutionary lineages (speleoid and arctoid), are conveyed
in detail, including their kin relations and possible
synonymies. Elephants are approached in a similar fashion,
including their evolution in Eurasia, their ethology, food
requirements and migration in space and time.
Special emphasis is laid on the end of the last glacial
period where the ecosystem of the period ends. Palaeolithic
locations of the Gravettian and animals hunted in them
played an important part then. The ecosystem of the last
glacial period ends here, and a new ecosystem, the present
one, starts taking shape. The term ecosystem is
understood as a connection between geological subsoil and
all abiotic factors related to all biotic factors, and all the
connections resulting from this. The present ecosystem is
thus relatively young, its beginning is sought at the interface
of the last glacial period and the Holocene. It has existed
for approximately
11,000
years, which is a very short period
in both geological and biological terms. It is worthy of note
that the previous ecosystem was completely different from
the present one. The present flora and fauna societies only
came into existence several thousand years ago and do not
Summary
225
have much in common with those of the previous glacial
period. The societies of the late Pleistocene do not have
modern analogies. What sometimes escapes us is the fact
that faunistic heterogeneity was relatively large in the late
Pleistocene, larger than at the onset of the present
ecosystem.
If we want to study the present ecosystem, its aspects
and the relations of all its parts, it is necessary to know its
recent past, including changes caused by the laws
ornature
and human activities. This applies to both living and
nonliving nature. In the opposite case we might confuse
natural laws leading to certain changes in the environment
with changes brought about by human activities.
With the results of analysis of a large number of
societies from this period, the author has defined several
crucial phases of major changes in the fauna. The first one,
the arrival of new species into the existing mammal
societies, occurred relatively early, around
30
ka BP, i.e.
before the major LGM cold period (change
1).
There
sporadically appeared deer, cats, lynxes, brown bears and
the present species of lions (steppe lion). These species
made their way to Moravian territory from southern Europe,
along watercourses. They probably died out in the LGM
period. Another substantial change occurred between
21.5—
18
ka BP (change
2).
In a relatively short period of time
there was a major change in the make-up of faunistic
societies that remained in this form until the Magdalenian.
Until
13-12
ka BP, species typical of the last glacial period
prevailed. Another major change occurred after the
Magdalenian (change
3).
The end of the Pleistocene and the
beginning of the Holocene
(11 734
cal BP)
marked a
substantial change in the plant and animal kingdoms. The
occurrence of some glacial species, however, did not end
with the glacial period: they survived deep into the
Holocene.
In the mentioned period some species became extinct.
This was no revolutionary event; the author believes that the
dying out of
taxa
and whole societies is, in the history of the
Earth, a generally valid law of evolution inherent in every
organism. The question is not whether a particular
taxon
will
die out or not, but when. The author maintains that the
extinction was caused, in particular, by internal genetic
causes that are of primary importance, and all the other
factors such as changes in the surrounding environment only
accelerated or slowed down this process. With some species,
a two-phase extinction can be observed. The first phase (that
can last for a long time) is characterized by a rapid decrease
in the number of animals in the area of their distribution (that
might include several environments), while the total
extinction occurs in the second phase, the beginning of
which might be considerably chronologically remote from
the first one. Consequently, extinction of species cannot be
solely explained by environmental changes.
Some species typical of the cold steppe climate survived
in the Moravian
Karst
until the beginning of the Holocene,
coexisting with species that have survived until the present.
It now appears incredible that at the time when Moravia
was roamed by deer, roe deer, elks, aurochs, bison, cats,
lynxes, otters, badgers, brown bears, beavers and a host of
other typically Holocene species, polar foxes, hyenas,
wolverines, steppe donkeys, reindeer, pikas and lemmings
still appeared alongside them, and sporadically even
mammoths, muskoxen, saigas and woolly rhinos.
The transition from the Pleistocene into the Holocene
was a highly important period. The author demonstrates how
in this period we can study in derail the gradual increase of
the impact of human activities leading to the general
transformation of the original landscape, especially from the
Neolithic onwards. In the reconstruction of the environment
it is important to distinguish between natural phenomena and
their laws and anthropogenic impact. Increased human
activities were only manifested in the Neolithic, in the
construction of dwellings, farming and cattle breeding. The
first major human interventions in the environment are
associated with this period. Yet even the Holocene climate
was not stable for long. Relatively long cold and warm
periods, different rates of precipitation and changes in the
gas composition of the atmosphere repeated in cycles.
Domestication
This period is also connected with the domestication of
animals. Of twenty mammal orders, only the representatives
of five were domesticated. Domestication was man s
greatest experiment with animals, and constitutes one of the
most important chapters in the history of mankind. It was
also associated with profound changes inpeople s lifestyle.
The breeding of animals is basically a psychological issue,
for both animals and humans. The book conveys in detail
the onset of this phenomenon when the transformation of
the wolf into the dog occurred. The author was lucky that
during his study of the fauna of all East-German
Magdalenian locations he was able to determine the origins
of this domestication and disclose its causes. It was
previously maintained that domestic animals originated
from a large number of wild species. However, it is known
today that there was always only a single species, although
domestication occurred in many places and concerned
different populations or subspecies. Domestication was a
process during which humans purposefully changed the
behaviour of selected animal species. Their selection was
much stronger than any natural one. Despite this intense
selection lasting approximately
10,000
years, no new
species have originated. Domestic animals are therefore not
viewed as autonomous species but are always classified
with the original wild species.
Moravia in the Ice Age closes with a brief description of the
most important Moravian locations and exceptional finds
of the fauna. The conclusion lists the basic information
regarding this field of study.
226
Morava v době ledové
Prostředí posledního glacialu a metody jeho poznávání
(O knize)
Výjimečné postavení Moravy ve střední Evropě
Morava má ve východní části střední Evropy výjimečné
postavení, přestože zabírá poměrně malé území (cca
27 000
km2). Její poloha, široce otevřená na jih do Podunaj¬
ské nížiny a na sever do polských nížin, ji předurčila jako
jedinou možnou cestu pro migraci rostlin, zvířat a nakonec
1 lidí. Vodní toky zde proudí na sever do Polska i na jih do
Dunaje, na západ i na východ se rozprostírají pohoří, která
zamezovala jakémukoliv pohybu mezi severem a jihem.
Velmi rozmanitý reliéf byl přitom velmi vhodný pro vznik
lokálních environmentálních změn, pro vznik refugií, jež
hrála nejdůležitější úlohu především v chladných obdobích.
Tato skutečnost vedla ke vzniku velkého počtu paleoli¬
tických sídlišť na území Moravy. Mimoto se zde nacházejí
také dvě velké krasové oblasti
s
množstvím jeskyní (cca
2 000),
ve kterých jsou zachovány sediment i fosilní fauna.
Ve své analýze se proto můžeme opřít nejen o lovnou zvěř
paleolitických lokalit, ale i o faunu, která se nachází v jes¬
kyních. Bohatá historie výzkumů jednotlivých oborů na
Moravě sahá hluboko do minulých století a máme tak
к
dispozici množství údajů z nejrůznějších vědních oborů.
Z těchto důvodů je území Moravy nesmírně výhodné
pro studium kvartéru. Nachází se v periglaciální oblasti,
její severní část byia několikrát zaledněna kontinentálním
ledovcem, jsou zde mohutné
sprašové
pokryvy
s
fosilními
pedokomplexy časově sahající až do spodního pleistocénu,
dobře vyvinuté akumulační fluviální terasy, bohaté nálezy
fauny, flóry, nálezy
neandertalcu a
anatomicky moderních
lidí a nebývalé velký počet paleolitických lokalit. Není
proto divu, že toto území má pozoruhodnou tradici terénních
výzkumů. Pokud zastáváme názor, že rozvoj každé vědy je
v přímé závislosti na množství poznatků převzatých od mi¬
nulých generací, pak zde máme dobrou výchozí pozici.
Komplexní využívání kvartérních disciplín
Autor se více než
60
let zabývá řešením nejrůznějších kvar¬
térních problémů. Základní informační materiál
к
sepsání
této knihy mu dodaly znalosti všech velkých sbírek většiny
evropských států, osobní poznání nejdůležitějších evrops¬
kých lokalit, jejich sbírek a hlavních odborníků.
K tomu
přispělo i vedení mnohých terénních výzkumů a účast na
výzkumu
u
nás a v zahraničí. Přispěl
к
tomu i interdiscipli¬
nární způsob jeho univerzitního studia, ukončený státními
závěrečnými zkouškami z geologických věd (mineralogie,
petrologie,
geologie, paleontologie), biologických věd (bo¬
tanika, zoologie) a geografických věd (geomorfologie, his¬
torie vědy). Toto studium vytvořilo široký základ pro
všechny jeho práce a dovolilo řešit problémy ne pouze
z hlediska jednoho vědního oboru.
Třebaže existuje velké množství poznatků z nejrůzněj¬
ších kvartérních disciplín, dosud nikdy nedošlo
к
jejich
komplexnímu vyhodnocení. Tato kniha je vlastně první,
která shromažďuje všechny hlavní údaje přírodovědných
disciplín, vyhodnocuje je a ukazuje na perspektivní zamě¬
ření dalších výzkumů. Všechny údaje pocházejí jednak
z publikovaných článků, jednak z autorových výzkumů
a z jeho publikací. Je nutné dodat, že publikované údaje
o zvířatech byly někdy velmi různé, někdy dokonce i di¬
ametrálně odlišné. V těchto případech se autor opíral pouze
o ty, které nejlépe odpovídaly jeho zkušenostem.
Kníhaje rozdělena do
11
kapitol, které na sebe obsahově
navazují. První kapitoly aplikují znalosti z různých evrops¬
kých lokalit pro studované lokality moravské. Další část
pak již se zabývá pouze domácími aspekty a využívá závěry,
které vznikly na základě autorových terénních prací jak
u
nás, tak i v zahraničí. Vzhledem
k tomu,
že se jedná
o komplexní pohled na studované časové období, obsahuje
kniha poměrně hodně nových poznatků.
Na začátku autor srovnává odlišnosti minulých a dneš¬
ních terénních a kamerálních výzkumů. Jsou značné. Uka¬
zuje na vzrůstající rozpor mezi způsobem dnešní vědecké
práce, dnešním vysokoškolským studiem a monodiscipli-
nárním charakterem vědeckých ústavů.
Základem
paleontologické
práce jsou morfospecie. Jsou
založeny na morfometrických změnách, v tomto případě po-
stkraniálního skeletu a lebek zvířat. Tyto změny však mohou
být nejen genetického původu, ale i původu ekologického.
Autor rozebírá tuto problematiku a uvádí, za jakých okolností
je možné je rozeznat. Opírá se přitom o svoje práce týkající
se evoluce caballoidní skupiny koní, dále pak o výsledky
výzkumu jeskyně Pod Hradem, a to především o nálezy je¬
skynních medvědů. V této lokalitě se mimo jiné poprvé
v Evropě podařilo zjistit přesnou délku pobytu medvědů na¬
rozených v jeskyni před jejich prvním výstupem ven.
Dnes se již nejedná pouze o determinaci palcozoolo-
gického a paleobotanického materiálu, o kvantitativní vy¬
hodnocování jednotlivých druhů a případně o biostratigra-
fické závěry. Zpracování nálezů se dostává na zcela novou
úroveň, při které velkou úlohu hrají i jiné přírodovědné dis¬
ciplíny. Ekomorfologické, biogeochemické, genetické a izo¬
topové analýzy jsou běžně využívány pro celou řadu jiných,
dříve zcela nemožných interpretací. Autor analyzuje jejich
klady a zápory.
V průběhu celého kvartérního období nedošlo nikdy na
delší dobu ke stabilizaci životních podmínek. Z hlediska jed¬
notlivých živočišných druhů to znamená, že selekce nemohla
v žádném případě působit ve stejných podmínkách delší
dobu. Jak velký vliv to mělo na jejich evoluci? Jak různý do¬
pad to mělo na různé skupiny zvířat? Ani areál rozšíření jed¬
notlivých rodů a druhů a počet jedinců nebyl nikdy delší
O knize
227
dobu stálý. V každém období existovala v areálu výskytu ur¬
čitého druhu místa, kde byly podmínky pro život optimální,
a tato místa můžeme považovat za centrum rozšíření druhu.
Vedle toho existovaly okrajové části, ve nichž úmrtnost byla
vyšší než přirozený přírůstek. V těchto okrajových oblastech
se jednalo spíše o časově
diskontinuitní
rozšíření. Rychlost
vývoje jednotlivých skupin živočichů byla zcela různá, a co
je zajímavé, většinou nesouvisela
s
klimatickými změnami.
Důležitou kapitolou je proto analýza prostředí, průběh
všech klimatických změn v posledním glaciálu a na ně vá¬
zaných změn ve faunistických a rostlinných společenstvech.
Prostředí a jeho změny jsou výsledkem interakce širokého
rejstříku nejrůznějších faktorů. Pohled pouze jedné disci¬
plíny nemůže v žádném případě složitost prostředí vysvětlit.
Analýza prostředí sestává ze dvou základních částí, které
jsou ve vzájemném vztahu: fyzické (abiotické) faktory, za¬
hrnující všechny neživé složky, a biologické
(biotické)
fak¬
tory. Při analýze prostředí je nutné vyjít v prvé řadě z ana¬
lýzy fyzických faktorů, tj. především z reliéfu krajiny,
z existence vodních toků, z množství dešťových a sněho¬
vých srážek a jejich rozdělení v průběhu roku, z akumulač¬
ních a denudačních procesů, z teplotních poměrů, a to jak
z globálních, tak i z lokálních hledisek.
Na analýzu fyzického prostředí navazuje analýza
bio¬
tického
prostředí, tj. především rostlinný pokryv a na něm
závislá společenstva živočichů, dále vhodnost oblasti pro
existenci jednotlivých druhů (velikost biodiverzity), a to
jak z hlediska trvalého pobytu spojeného
s
rozením mláďat,
tak i z hlediska jejich přechodného pobytu. To vše ve spojení
s
akčním radiem možných migrací jednotlivých druhů
v závislosti na jejich ekologické valenci.
Migrace
V knize jsou podrobně probírány různé přístupy
к
analýze
prostředí, průběh klimatických změn v posledním glaciálu
a jejich dopad na rostlinstvo a faunu.
S tím
souvisejí migrace
sezónní i vyvolané většími klimatickými změnami. Nejedná
se pouze o deskripci těchto změn, ale o analýzu všech
zúčastněných pochodů, včetně již známých genetických
studií.
V rozporu
s
dřívějšími předpoklady se ukázalo, že
к
přesunu celých společenstev jako jednoho celku pod vli¬
vem větších klimatických změn v poledníkovém ani v rov¬
noběžkovém směru nedocházelo. Faunistická společenstva
putovala sice v glaciálech nebo interglaciálech do jiných
oblastí, ale nikdy jako jeden celek. Určitá část dříve žijících
druhů vždy v původním areálu zůstávala. Pleistocén je proto
poznamenán faktem, že dnes mnohé vysloveně alopatrické
druhy žily tehdy společně. Taková smíšená společenstva
označujeme jako
disharmonická.
Jednotlivé druhy při vý¬
razné změně prostředí migrovaly přitom v různou dobu,
v různém směru a různou rychlostí. Nové výzkumy ukázaly,
že pokud byla klimatická oscilace časově krátká, nedošlo
ani ke změnám, flóra a fauna zůstala např. ještě chladno-
milná, zatímco klima bylo již výrazně teplé. Než se stačila
přizpůsobit, klimatické podmínky se opět změnily. Migrace
druhů v poledníkovém směru, tj. z východu na západ, byly
přitom z geografického hlediska mnohem významnější než
opačné, ze západu na východ.
Krasové oblasti
Samostatnou kapitolu tvoří krasové oblasti. V celé řadě
aspektů se podstatně odlišují od všech ostatních krajinných
typů. Jejich výjimečnost nespočívá ani tak v jejich rozloze,
jako spíše v uchování velkého množství nejrůznějších in¬
formací z dřívějších dob. Žádný jiný typ krajiny
neukrýva
tak velké množství rozmanitých poznatků nejrůznějšího
druhu a stáří (fauna již před bádenskou transgresí až do
dnešní doby). Jejich interpretace dovolují poznat prostředí
a vše, co
s ním
souvisí, hluboko do minulosti.
Pleistocenni fauna
Nejrozsáhlejší kapitolou knihy jsou poznatky o pleistocenni
fauně. Všechny nacházené druhy jsou nejen podrobně po¬
pisovány, aleje uveden i jejich vývoj od začátku pleistocénu.
Autor upozorňuje na těsnou vazbu mezi rostlinstvem, fau¬
nou a lidskou historií. Zvlášť podrobně jsou studovány
všechny evropské druhy medvědů, a to obou vývoj ových
linií (speleoidní a arktoidní), jejich vzájemné příbuzenské
vztahy a případná synonymika. Podobným způsobem jsou
zpracováni i sloni, jejich vývoj v Eurasii, jejich etologie,
potravní nároky a jejich migrace v prostoru a čase.
Zvláštní pozornost je zaměřena na konec posledního gla¬
ciálu, kde končí ekosystém tohoto období. V tomto případě
sehrávají důležitou úlohu paleolitické lokality především
gravettienu a v nich se nacházející ulovená zvěř. Ekosystém
posledního glaciálu zde poznenáhlu končí a začíná se tvořit
ekosystém nový, dnešní. Termín ekosystém je zde chápán
jako vzájemná souvislost mezi geologickým podložím
a všemi abiotickými faktory ve vztahu ke všem faktorům
biotickým
a všechny vazby z této souvislosti vyplývající.
Dnešní ekosystém je tedy poměrně mladý, jeho počátek se
nachází zhruba na přechodu pozdního glaciálu do začátku
holocénu. Trvá tedy přibližně kolem
11 000
let, což je nejen
z geologického, ale i z biologického hlediska velmi krátká
doba. Musíme si přitom uvědomit, že dřívější ekosystém
byl zcela jiný, podstatně se odlišoval od dnešního. Dnešní
společenstva rostlinná i živočišná vznikla teprve před něko¬
lika tisíci roky, se společenstvy předcházejícího glaciálu ne¬
mají mnoho společného. Společenstva konce pleistocénu
nemají moderní analogii. Co někdy uniká pozornosti, je, že
faunistická
heterogenita
byla v pozdním pleistocénu poměrně
velká, větší než na začátku dnešního ekosystému.
Chceme-li poznat dnešní ekosystém, jeho chování
a vzájemné souvislosti všech jeho částí, musíme znát jeho
bezprostřední minulost. Musíme rozeznat změny způsobo¬
vané přírodními zákonitostmi a lidskou aktivitou. To se
týká jak neživé, tak i živé přírody. Jinak by se nám mohlo
stát, že budeme zaměňovat přírodní zákonitosti vedoucí
к
určitým změnám v prostředí se změnami, které byly způ¬
sobeny činností člověka.
Z rozboru většího počtu společenstev v této době jsem
zjistil několik zásadních etap podstatných změn fauny.
К
první podstatné změně,
к
prvnímu proniknutí nových
druhů do stávajícího společenstva savců dochází již poměrně
brzy, v době kolem
30
ka BP, tedy ještě před velkým och¬
lazením LGM (změna
1).
Ojediněle se poprvé začínají ob¬
jevovat jeleni, kočky, rysí, medvědi hnědí a dnešní druh
228
Morava v době ledové
lva (lev
stepní).
Druhy
k nám
pronikají kolem vodních toků
z jižní Evropy. V LGM dochází pravděpodobně
к
jejich
vymření.
К
další podstatné a zásadní změně dochází pak v
době mezi
21,5-18
ka BP (změna
2).
Během celkem krátké
doby dochází
к
podstatné přeměně ve složení faunistického
společenstva, které v tomto složení zůstává stejné až do
magdalénské kultury. Do doby
13 -12
ka BP však ve spo¬
lečenstvu stále převažují druhy typické pro poslední
glacial.
Další podstatná změna nastává pak až po této kultuře (změna
3).
Konec pleistocénu a začátek holocénu
(11 734
calBP)
znamená velkou změnu v rostlinstvu a
živočíšstvu.
Přítom¬
nost některých glaciálních druhů však nekončí glaciálem,
ale přežívají ještě poměrně dlouhou dobu do holocénu.
V uvedené době dochází i
к
definitivnímu zániku ně¬
kterých druhů. Nejedná se o nějakou mimořádnou událost,
vymírání taxonů a celých společenstev je podle autorova
názoru v dějinách Země obecně platná a v každém orga¬
nismu zakotvená evoluční zákonitost. Otázka tedy nezní,
zda dotyčný taxon zanikne, ale spíše kdy. Autor se přitom
domnívá, že vymírání bylo způsobováno především vnitř¬
ními, geneticky zakotvenými příčinami, které mají v tomto
případě primární význam, a všechny ostatní faktory, jako
jsou např. změny okolního prostředí, tento proces jen různě
urychlují nebo zpomalují.
U
některých druhů lze přitom
pozorovat dvoufázové vymírání. V první fázi, která může
trvat poměrně dlouho, dochází pouze
к
podstatnému poklesu
v počtu jedinců, a to v rozsahu celého areálu jejich žití,
který může zahrnovat různá prostředí. Teprve v druhé fázi,
jejíž počátek může být od první časově velmi vzdálen, do¬
chází
к
definitivnímu zániku. Zánik druhů nelze proto vy¬
světlovat pouze změnami životního prostředí.
Některé druhy typické pro
stepní
chladné klima přežívají
v Moravském krasu až do začátku holocénu a žiji pospolu
s
druhy, které zde existuji až do dnešní doby.
Je skoro neuvěřitelné, že v době, kdy na Moravě již žili
jeleni, srnci, losi, pratuři, bizoni, kočky,
rysi,
vydry, jezevci,
medvědi hnědi, bobři a celá řada dalších typicky holocen¬
ních druhů, se mezi nimi ještě objevují lišky polární, hyeny,
rosomáci, osli
stepní,
sobi, pišťuchy, lumíci, a dokonce spo-
radickyi mamuti, pižmoni, sajgy a nosorožci srstnatí.
Velmi důležité období představuje přechod z pleistocénu
do holocénu. Autor ukazuje, jak v něm můžeme podrobně
studovat postupné zvyšování dopadu lidské činnosti, ve¬
doucí
к
celkové přeměně původní krajiny, zvláště od období
neolitu. Při rekonstrukci prostředí je již nutné začít rozlišovat
přírodní jevy a jejich zákonitosti od antropogenních zásahů.
Počátek zvýšené lidské aktivity se však projevuje až v neo¬
litu v budování sídlišť, v zemědělství a v chovu dobytka.
Teprve tehdy dochází
к
prvním větším lidským zásahům
do přírodního prostředí. Ani holocenní klima nebylo však
dlouhodobě stabilní. Cyklicky se opakovaly poměrně velké
chladné a teplé periody, velikost srážek a změny v plynném
složení atmosféry.
Domestikace
S
touto periodou je spojena i domestikace zvířat. Z dvaceti
řádů savců byli domestikováni zástupci pouze pěti řádů.
Domestikace byla největší experiment člověka se zvířaty
a je jednou z nejvýznamnějších kapitol v dějinách člověka.
Je spojena i
s
hlubokými změnami životního stylu lidi.
Chov zvířat je ve své podstatě psychologický problém, a to
nejen pro zvířata, ale i pro člověka. V knize je podrobně
popsán počátek tohoto fenoménu, kdy došlo
к
přeměně
vlka ve psa. Autor měl to štěstí, že při studiu fauny všech
východoněmeckých magdalénských lokalit mohl konstato¬
vat počátky jeho domestikace a zjistit příčiny, proč
к
ní do¬
cházelo. Dříve se myslelo, že domácí zvířata vznikala
z většího počtu divokých druhů. Dnes víme, že výchozí
byl vždy pouze jeden drah,
k domestikaci
ovšem docházelo
na více místech a byla použita vždy jiná populace nebo
jiný poddruh. Domestikace byl proces, při kterém člověk
cílevědomě měnil chování vybraných druhů zvířat. Jejich
selekce byla mnohem silnější než jakákoliv selekce přírodní.
Přes tuto intenzitu selekce, trvající zhruba
10 000
let, ne¬
vznikl do dnešní doby ani jeden nový druh. Z toho důvodu
netvoří domácí zvířata žádné samostatné druhy, aleje nutné
je přiřadit vždy
к
původnímu divokému druhu.
Publikace je zakončena stručným popisem nejdůležitějších
moravských lokalit a výjimečných nálezů fauny. V závěru
jsou přehledně uvedeny základní znalostí ze studované ob¬
lasti.
|
| any_adam_object | 1 |
| author | Musil, Rudolf 1926-2022 |
| author_GND | (DE-588)1053693907 |
| author_facet | Musil, Rudolf 1926-2022 |
| author_role | aut |
| author_sort | Musil, Rudolf 1926-2022 |
| author_variant | r m rm |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV041927935 |
| ctrlnum | (OCoLC)884464727 (DE-599)BVBBV041927935 |
| edition | Vyd. 1. |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>01832nam a2200397 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV041927935</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20140730 </controlfield><controlfield tag="007">t|</controlfield><controlfield tag="008">140623s2014 xx abd| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788021063648</subfield><subfield code="9">978-80-210-6364-8</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)884464727</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV041927935</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rakwb</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">7,41</subfield><subfield code="2">ssgn</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Musil, Rudolf</subfield><subfield code="d">1926-2022</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)1053693907</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Morava v době ledové</subfield><subfield code="b">prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání</subfield><subfield code="c">Rudolf Musil</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Vyd. 1.</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Brno</subfield><subfield code="b">Masarykova Univ.</subfield><subfield code="c">2014</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">228 S.</subfield><subfield code="b">zahlr. Ill., graph. Darst., Kt.</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Zsfassung in engl. Sprache u.d.T.: Moravia in the Ice Age: the last glacial period and methods of its research</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Eiszeit</subfield><subfield code="0">(DE-588)4014129-9</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Mähren</subfield><subfield code="0">(DE-588)4074432-2</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Mähren</subfield><subfield code="0">(DE-588)4074432-2</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Eiszeit</subfield><subfield code="0">(DE-588)4014129-9</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB Muenchen 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=027371305&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB Muenchen 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=027371305&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">509</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09012</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="943" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-027371305</subfield></datafield></record></collection> |
| geographic | Mähren (DE-588)4074432-2 gnd |
| geographic_facet | Mähren |
| id | DE-604.BV041927935 |
| illustrated | Illustrated |
| indexdate | 2024-12-20T16:58:03Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788021063648 |
| language | Czech |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-027371305 |
| oclc_num | 884464727 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 |
| owner_facet | DE-12 |
| physical | 228 S. zahlr. Ill., graph. Darst., Kt. |
| publishDate | 2014 |
| publishDateSearch | 2014 |
| publishDateSort | 2014 |
| publisher | Masarykova Univ. |
| record_format | marc |
| spellingShingle | Musil, Rudolf 1926-2022 Morava v době ledové prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání Eiszeit (DE-588)4014129-9 gnd |
| subject_GND | (DE-588)4014129-9 (DE-588)4074432-2 |
| title | Morava v době ledové prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání |
| title_auth | Morava v době ledové prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání |
| title_exact_search | Morava v době ledové prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání |
| title_full | Morava v době ledové prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání Rudolf Musil |
| title_fullStr | Morava v době ledové prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání Rudolf Musil |
| title_full_unstemmed | Morava v době ledové prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání Rudolf Musil |
| title_short | Morava v době ledové |
| title_sort | morava v dobe ledove prostredi posledniho glacialu a metody jeho poznavani |
| title_sub | prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání |
| topic | Eiszeit (DE-588)4014129-9 gnd |
| topic_facet | Eiszeit Mähren |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=027371305&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=027371305&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT musilrudolf moravavdobeledoveprostrediposlednihoglacialuametodyjehopoznavani |